Eliptický trenažer

Eliptický trenažer (občas nazýván též trenažer crossový), podobně jako třeba rotoped, běhací pás nebo veslovací trenažer, je stroj pro aerobní trénink, který je velmi účinný pro všechny, kteří se chtějí nejen udržet v kondici, ale i výrazně zapracovat na svojí postavě. Eliptický trenažer má navíc tu výhodu, že řada jeho variant se výborně hodí i do domácnosti, tzn. nemusíte chodit do posiloven, můžete na sobě pracovat v klidu svého domova.

Mluvíme-li o použití v domácnosti, hned se zastavme u jedné praktické vlastnosti eliptikalu, a to, zda je či není skládací. Samotný trenažer je totiž docela náročný na prostor, řada modelů ale ve chvíli, kdy necvičíte, umožňuje sklopení lyžin, a tím velmi výraznou úsporu místa. Hledáte-li tedy eliptikal třeba do menšího bytu, slovíčko „skládací“ by v popisu vybraného přístroje nemělo chybět!

Možnost složení je ale spíše jen praktická drobnost, pojďme se podívat na parametry, které jsou skutečně důležité. Tím nejzásadnějším je způsob technické konstrukce, a to především co se středového složení (zátěžového bubnu) týče. Už první pohled na elipticaly prozradí, že existují dva základní způsoby uspořádání – se zátěžovým bubnem vzadu (přímo pod trénujícím člověkem), nebo se zátěžovým bubnem vpředu. Rozdíl je zde zásadní. Zvolíte-li totiž systém s bubnem vzadu, většina Vaší váhy bude spočívat právě na středovém systému a ten musí být velmi dobře zkonstruován, aby dlouhodobě vydržel a zůstal spolehlivý. Bude-li ale zátěžový buben vpředu, všimněte si, že Vaše váha je z větší části jen na lyžinách, které už jezdí jen v „kolejnicích“ – na bubnu a jeho systému leží jen malá část váhy, spolehlivost a životnost zde tedy může být výrazně větší.

Samozřejmě výše zmíněné neznamená, že systémy s bubnem vzadu jsou špatné, nikoli. V případě volby takového stroje ale musíte dbát, aby byl střed osazen kvalitními ložisky a aby byl dostatečně váhově dimenzován (porovnejte vždy váhu nejtěžšího z cvičících s nosností trenažeru a určitě ji nepřekračujte).

Mluvíme-li o ložiskách, kvalitní elipticaly mají ložiska ve všech kloubních spojeních. Opět důležitá vlastnost, kterou byste v případě, že chcete stroj používat dlouhodobě a pravidelně, měli vyžadovat!

Před chvílí jsme mluvili o váze uživatelů, důležitá je ale i výška. Měříte-li do cca 180 cm, budou pro Vás co do délky kroky dostačující téměř všechny elipticaly. Naopak, jste-li vyšší, měli byste volit o to pečlivěji, abyste potom trénovali s plnohodnotným dlouhým krokem.

Dalším důležitým bodem při rozhodování je volba brzdného systému. Většina eliptických trenažerů na trhu má dnes brzdu magnetickou, případně ještě dokonalejší – elektromagnetickou. Obě poskytují tichý chod a jsou velmi spolehlivé. Některé levnější modely jsou vybaveny brzdou mechanickou - páskovou, která je ovšem při chodu přístroje poměrně hlučná, neposkytuje stoprocentně plynulý chod a rychle se opotřebovává (v našem obchodě ale na takový stroj nenarazíte). S brzdným systémem souvisí i regulace zátěže, která může být buď ruční (zátěž volíte otáčením regulátoru), nebo elektronická. Druhá možnost je nezbytná, pokud požadujete přístroj s volbou různých tréninkových programů, které si buď volíte sami, nebo které se mohou měnit automaticky, například v závislosti na Vaší tepové frekvenci.

Co dodat na závěr? Snad jen porovnání s rotopedy a třeba běžeckými trenažery. Elipticaly zde nabízejí řadu předností – v porovnání s rotopedem zde procvičíte mnohem více svalových skupin, v porovnání s běžeckým pásem pak mnohem více šetříte své klouby. Trénink na elipticalu bývá mnohdy doporučován při různých poúrazových stavech – ale zde pozor, vždy použití nejdříve konzultujte s ošetřujícím lékařem.

Tento článek je průběžně doplňován.

Poslední aktualizace: 14. 12. 2010

Autora můžete kontaktovat na e-mailu ronnie@ronnie.cz.